Legionella, štíhlá gram negativní bakterie, se dokáže úspěšně množit a šířit v rozvodech vody a také ventilací. Antropogenní prostředí jí maximálně vyhovuje. Vzduchotechnické a teplovodní systémy pro konferenční sály, kancelářské budovy nebo nemocnice pro ni představují ideální úkryt.
U vnímavých jedinců způsobuje akutní horečnaté plicní onemocnění – legionářskou nemoc nebo mírnější formu s průběhem podobným lehčí chřipce – pontiackou horečku. O tom, jaký bude průběh nemoci rozhoduje imunitní stav jedince a také kmen, který onemocnění způsobí.
První případy – Španělsko a USA
Poprvé o sobě legionella dala vědět v roce 1973, kdy se ve španělském hotelu Rio Park v Benidormu nakazili hlavně britští návštěvníci. Vyžádala si 4 úmrtí. Zdrojem kontaminace byla teplá voda ze sprch.
Samotný původce nemoci byl objevený až o několik let později – v roce 1977 v souvislosti se známým případem v Philadelphii, kdy na sjezdu legionářů akutnímu onemocnění s horečkami podlehlo 34 osob z 221 nakažených. Od té doby nemoc nejenže získala jméno, ale začala se celosvětově sledovat.
Anglie – Velká epidemie v nemocnici
V roce 1985 se skrze ventilační systémy ve staffordské nemocnici nakazilo přes sto lidí, z nichž 28 zemřelo. Příčinou onemocnění byla Legionella pneumophila sérotyp 1, který způsobuje hlavně Pontiackou horečku. V podstatě se jedná o nejrozšířenější skupinu legionell. Onemocnění se naštěstí omezilo jen na jednu část nemocnice, jež byla klimatizovaná chladící jednotkou kontaminovanou aerosolem obsahujícím bakterie. Zajímavé bylo pozdější zjištění, že třetina nakažených, hlavně z řad zaměstnanců, již měla proti legionelle protilátky, a nemoc tak u nich proběhla jen jako slabší respirační zánět.
Holandsko – Legionářská nemoc na výstavišti
V roce 1999 město Bovenkarspel pořádalo květinový veletrh. Součástí výstavy byla prezentace vířivek. Do nich se zvlášť agresivní kmen legionelly dostal skrze rozvody teplé vody. Došlo tak ke druhé největší epidemii na světě, hned po vypuknutí nákazy ve Philadelphii. Legionellózou se zde nakazilo blíže neidentifikovatelné množství návštěvníků – ne každý nemocný totiž navštívil lékaře. Zemřelo 32 lidí. Období nákazy trvalo téměř deset dní, během kterých veletrh navštívilo přes 70 000 lidí.
Francie – Legionella v petrochemické továrně
Největší nákaza v historii Francie zasáhla zaměstnance továrny Noroxo v Pas-de Calais. Ta byla po dlouhém vyšetřování prohlášena za ohnisko nemoci. Legionella se rozšířila aerosolem chladících věží, což nikdo nepředpokládal. Do té doby se totiž v objektu továrny monitorovala pouze pitná a užitková voda, a nikoliv prostředí chladících věží. Po epidemii, která proběhla v roce 2004 zůstalo 18 mrtvých.
Kanada – Epidemie v domě s pečovatelskou službou
V roce 2005 se legionella objevila v Torontu v domě s pečovatelskou službou „U sedmi dubů“. Nakazilo se 127 lidí, 21 jich zemřelo. Mezi nemocnými nebyli jen pacienti, ale i zaměstnanci a osoby, které chodili navštěvovat svoje příbuzné. Legionella se rozšířila skrze ventilační systém. Další velká epidemie se v Kanadě vyskytla v roce 2012 v Quebecu. Zde si nemoc vyžádala 13 životů. Zdrojem nákazy byly chladící věže.
Legionella v České republice
Ani České republice se epidemie legionelly nevyhýbají. Státní zdravotní ústav se sídlem v Praze monitoruje počty případů, z nichž lze vyčíst, že se četnost nákaz legionellou zvyšuje. V roce 2013 se počet nemocných přiblížil ke stovce a od té doby stoupá. Pražská hygienická stanice pravidelně zveřejňuje aktuální informace o výskytu Legionelly od roku 2016. V tomto roce se legionella vyskytla hned na několika pražských sídlištích a záchyty výskytu legionell v pitné a užitkové vodě stále stoupají. Legionella se neomezuje jen na Prahu. Hlášený byl výskyt v Mostě, v Rychnově nad Kněžnou, v Ostravě, Přerově i na Zlínsku.
Diagnostikování legionelly
Diagnostika legionelly spočívá v záchytu protilátek, které postižený člověk vylučuje v moči nebo krevním séru. Kultivace je doplňková metoda, nicméně stejně důležitá. Pomocí ní jsou detekovány jednotlivé kmeny a sérotypy legionell. Lze tak získat celkový přehled o výskytu legionell v České republice.
Ochrana před legionellou – V hlavní roli prevence
Proti legionelle se nedá očkovat, a proto je důležité nemoci předcházet. Na místech, odkud se odebírá teplá voda by její teplota měla lehce přesáhnout 55 °C. To už je teplota, jež baktérie usmrtí. K eliminaci legionelly v biofilmech přispívá občas, avšak pravidelně vodu zahřát až na 80 °C. Voda by měla potrubím také cirkulovat a nezůstávat delší dobu bez pohybu. Právě taková místa, kde se voda nepohybuje, bývají vhodným stanovištěm pro pomnožení legionelly do vyšších koncentrací.
Eliminace legionell z vody – sekundární opatření
Limity legionell se řídí vyhláškou č. 252/2004 Sb. kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. Pro zdravotnická pracoviště s pacienty se sníženou imunitou platí – 0 KTJ (Legionell) / 100 ml, pro nemocnice a ubytovací zařízení – 100 KTJ (Legionell) / 100 ml.
V případě překročení limitů se zpravidla systém dezinfikuje a to buď přehřátím (termická dezinfekce) nebo chemiií (chemická dezinfekce). Pro odstranění legionell z vody se nejčastěji používá chlór či chlordioxid.
Obávám se, že může výskyt Legionelly přibývat při šetření energií, které povede ke snižování teploty teplé vody v ohřívačích a rozvodech. Málokdo má systém, který zajišťuje cirkulaci teplé pitné vody.
Dobrý den, bohužel máte pravdu https://legionella.cz/clanky/stahnuti-bojleru-pod-45-stupnu-legionellam-svedci-co-delat-a-nedelat/