Rok 2025 přinesl další nárůst případů legionelózy v České republice

V České republice bylo za leden až prosinec 2025 hlášeno 641 případů legionelózy. O rok dříve jich bylo 620, v roce 2023 – 340. Česká data tak neukazují jednorázový výkyv, ale pokračování trendu, který je v posledních letech stále zřetelnější. Zatímco ještě v roce 2015 evidovalo Česko 120 případů legionelózy, v roce 2025 už jich bylo více než pětkrát tolik. Rok 2025 proto nepředstavuje dozvuk mimořádného roku, ale další potvrzení, že legionářská nemoc se v Česku bohužel stává stabilně významným epidemiologickým i provozním tématem.

Při pohledu na graf je vývoj ještě zřetelnější. Nejde tedy jen o kolísání mezi jednotlivými roky, ale o dlouhodobý nárůst. To zároveň neznamená, že existuje jedna jednoduchá příčina.

Nejvíce ohroženi zůstávají senioři

Detailní česká data podle věku ukazují velmi výrazný obraz. V roce 2025 bylo z celkových 641 případů legionelózy 330 hlášeno u osob ve věku 75 let a více, tedy více než polovina všech případů. Samotná skupina 85+ tvořila 139 případů, skupina 75–79 let 99 případů a skupina 80–84 let 92 případů. Počet nemocných prudce roste už od věku kolem 60 let.

Tento obraz odpovídá i dřívějším českým datům o závažnosti onemocnění. SZÚ ve svém přehledu za rok 2024 uvádí, že ve skupině 75+ bylo 331 případů a 60 úmrtí z celkových 95 úmrtí. Právě vyšší věk tak není jen statistický detail, ale klíčový faktor závažnosti.

Nejvíce ohrožené jsou osoby starší 50 let, lidé se sníženou imunitou, pacienti s chronickým onemocněním plic nebo ledvin, diabetici, onkologičtí pacienti a osoby léčené kortikoidy nebo imunosupresivy. Vyšší riziko mívají také kuřáci a častěji bývají postiženi muži. To vysvětluje, proč legionelóza zasahuje nejtvrději právě seniory a zdravotně oslabené osoby.

Kde se legionelle daří nejvíc

Legionely se přirozeně vyskytují ve sladkovodním a vlhkém prostředí, ale zdravotní problém vzniká hlavně tehdy, když se dostanou do člověkem vytvořených vodních systémů. Mezi riziková místa patří zejména rozvody teplé a studené vody v budovách, sprchy, kohoutky, zásobníky teplé vody, klimatizační zařízení, zvlhčovače vzduchu, chladicí věže, vířivky a další zařízení tvořící aerosol.

Bakteriím se daří především tam, kde voda dlouho stojí, kde je přítomen biofilm a kde teplota vody spadá do pásma vhodného pro množení. Optimální podmínky pro růst legionell se pohybují přibližně mezi 25 a 45 °C, s optimem kolem 32 až 42 °C. Podstatné je i to, že legionelly dokážou přežívat v biofilmu, který je chrání před nepříznivými vlivy včetně dezinfekce. Právě proto nestačí náhodný zásah, ale je nutná dlouhodobá kontrola celého systému.

Kolik legionell vlastně existuje

Pod názvem Legionella se neskrývá jediná bakterie, ale celý rod mikroorganismů. Rod Legionella spp. zahrnuje přibližně 60 typů bakterií, z nichž nejméně 20 je významně patogenních pro člověka. Zdaleka nejvýznamnějším původcem onemocnění je Legionella pneumophila, a to zejména sérotyp 1. Právě ten stojí za většinou závažných případů legionářské nemoci.

Z praktického hlediska je důležité, že ne všechny legionelly jsou stejně nebezpečné. V rozvodech vody se mohou vyskytovat různé druhy a séroskupiny legionell, ale největší pozornost hygieniků, laboratoří a provozovatelů budov směřuje právě na L. pneumophila, protože má pro člověka největší klinický význam. To platí dvojnásob v zařízeních s vysoce rizikovými osobami, jako jsou nemocnice, domovy pro seniory nebo zařízení dlouhodobé péče.

Jak se člověk nakazí

Legionelóza se přenáší především z kontaminované vody, zejména vdechnutím aerosolu obsahujícího bakterie rodu Legionella. Méně často může dojít také k aspiraci kontaminované vody nebo ledu do dýchacích cest, tedy k jejich vniknutí do plic místo do trávicího traktu. Výjimečně byly popsány také expozice novorozenců při porodu do vody. Přenos z člověka na člověka však prokázán nebyl.

Legionelóza může mít dvě hlavní klinické podoby. Závažnější je legionářská nemoc, což je těžký zápal plic. Mírnější formou je pontiacká horečka, která může připomínat chřipkové onemocnění a obvykle spontánně odezní.

Neobvykle silný leden 2025 vybočil z běžného sezónního obrazu legionelózy

Podle měsíčních údajů připadlo v roce 2025 nejvíce hlášených případů legionelózy na leden, nejméně jich bylo naopak zaznamenáno v listopadu a prosinci. Průběh roku 2025 tak ukazuje na mimořádně silný začátek roku a následně na další zvýšený výskyt v teplejší části roku.

Při srovnání s předchozími lety je zároveň patrné, že rozložení případů během roku není v Česku každý rok stejné. Zatímco v roce 2024 se vyšší počty případů soustřeďovaly především do léta a podzimu, rok 2025 se od tohoto průběhu odlišil výraznějším zimním vrcholem. To ukazuje, že sezonní vývoj legionelózy neovlivňuje jen roční období, ale také technický stav budov, provoz vodních systémů, případná lokální ohniska a průběžné vykazování případů.

V širším českém i evropském kontextu však zůstává hlavní sezónní obraz podobný: legionářská nemoc má tendenci častěji vrcholit v teplejší části roku, zejména v pozdním létě a na podzim. Rok 2025 tak byl z tohoto pohledu spíše výjimkou, nikoli novým standardem.

Legionelóza už je výskytem srovnatelná s klíšťovou encefalitidou

Pro srovnání – v roce 2025 bylo v ČR hlášeno 641 případů legionelózy, zatímco klíšťové encefalitidy 703. To je důležitý signál, protože klíšťová encefalitida je veřejností vnímána jako známé a závažné infekční onemocnění, zatímco legionella bývá stále podceňována.

Při srovnání s dalšími infekcemi podobného řádu vychází legionelóza jako diagnóza, která už rozhodně není vzácná. Ve stejné tabulce SZÚ za rok 2025 je například 568 invazivních pneumokokových onemocnění, 696 hepatitid E, 1 040 enterobiáz, 1 011 jiných exantematických virových infekcí, 1 268 hepatitid C a 2 207 infekčních mononukleóz. Legionelóza tak stojí někde mezi méně častými, ale závažnými infekcemi a nemocemi, které už veřejnost běžně vnímá jako významné.

Ve srovnání s chřipkou a běžnými virózami je ale nutné zůstat metodicky přesný. Akutní respirační infekce a chřipka se v ČR sledují jiným systémem systémem monitoringu nemocí než jednotlivé diagnózy v tabulkách ISIN, takže jednoduché srovnání „počet na počet“ by bylo zavádějící.

Smysluplnější je říci, že legionelóza je nesrovnatelně méně častá než běžné sezónní virózy, ale zároveň jde o infekci s výrazně vyšším podílem těžkých průběhů, hospitalizací a úmrtí.

Proč případů přibývá

Česká data ukazují, že nárůst nebyl rovnoměrný. Počet případů sice kolísal už dříve, ale výraznější zrychlení je dobře vidět hlavně od roku 2022. Následovala řada 287 případů v roce 2022, 340 v roce 2023, 620 v roce 2024 a 641 v roce 2025. Zásadní zlom tedy přišel zejména mezi roky 2023 a 2024 a vysoká úroveň zůstala zachována i v roce 2025.

Na jedinou příčinu to ale svést nejde. Pravděpodobné vysvětlení spočívá v kombinaci více vlivů:

• stárnutí populace
• větší podíl chronicky nemocných lidí
• stav a údržba vnitřních vodních systémů
• změny v testování a surveillance
• širší vliv klimatu a počasí

Přidává se k tomu i praktický faktor provozu budov, například snižování teploty vody a úsporná opatření, která mohou při nevhodném nastavení vytvářet vhodnější podmínky pro množení legionell.

Dalším faktorem, který se diskutuje, je pandemie covidu. Právě během ní zůstávaly řadu měsíců hotely, kanceláře i další budovy v omezeném provozu nebo úplně uzavřené, voda v rozvodech stagnovala a odborníci upozorňují, že to mohlo vytvořit příznivé podmínky pro množení legionell. Na tento mechanismus upozorňují české i zahraniční zdravotnické autority a potvrzují ho i odborné studie zaměřené na uzavřené budovy a ubytovací zařízení. Zároveň ale platí, že pandemii nelze vydávat za jednoznačné vysvětlení pozdějšího nárůstu případů. Přesnější je mluvit o jednom z faktorů, který mohl riziko zvýšit.

Účinné řešení začíná správným řízením vodních systémů

Účinná ochrana před legionellou nezačíná až ve chvíli, kdy se objeví, ale už při správném provozu vodního systému. Základem je udržovat vhodný teplotní režim vody, omezovat stagnaci, pravidelně proplachovat málo používané úseky a průběžně sledovat riziková místa. Novější poznatky zároveň ukazují, že legionelly se v pitné vodě často vyskytují ve volně žijící formě a jejich množství ovlivňuje nejen teplota, ale i stagnace vody, typ zdroje a konkrétní podmínky daného systému. O to důležitější je nepodceňovat celkové řízení vodních systémů a nespoléhat jen na jedno dílčí opatření.

Pokud je nutná dezinfekce, používá se více metod podle typu objektu a stavu systému. Jednou z možností, která se dnes uplatňuje stále častěji zejména u rozsáhlejších a složitějších vodních systémů, je chlordioxid (Oxid chloričitý). Jeho výhodou je, že umožňuje kontinuální dezinfekční režim a může působit v celém systému, nejen v jednom místě. To je důležité hlavně tam, kde problém souvisí s biofilmem, delšími potrubními trasami, stagnujícími úseky nebo opakovanými návraty kontaminace.

Současně ale platí, že ani chlordioxid nepředstavuje univerzální řešení pro každý objekt. Vedle něj se v praxi používají také termická dezinfekce, UV záření, chlorace, monochloramin, lokální filtrace na výtocích nebo kombinované fyzikálně-chemické postupy.

Rozhodující proto není jedna „nejlepší“ metoda, ale to, zda zvolené řešení odpovídá konkrétním podmínkám budovy a je dlouhodobě správně nastavené, kontrolované a udržované.

Rychlejší odhalení může změnit praxi

Zajímavý posun přichází také z českého prostředí, konkrétně z Liberce. Centrum CXI TUL oznámilo zavedení akreditované metody založené na qPCR, která umožňuje přítomnost vybraných patogenů ve vodě ověřit v řádu hodin, typicky do pěti hodin od doručení vzorku. To je důležité hlavně tam, kde je potřeba rychlé rozhodování — v nemocnicích, sociálních zařízeních, hotelech, bytových domech nebo technologických provozech.

Je fér dodat, že qPCR není totéž co klasická kultivace a obě metody mají v praxi jiné místo. Právě rychlost qPCR ale může výrazně pomoci v prvotním screeningu, v provozním rozhodování a při ověřování, zda se problém v systému nerozjíždí. V době, kdy počet případů v Česku neklesá, je rychlejší diagnostika vody jednou z cest, jak zkrátit dobu mezi podezřením a zásahem.

Závěr

Rok 2025 nepřinesl uklidnění. Naopak potvrdil, že vysoký výskyt legionelózy v Česku trvá a že nejde o okrajový problém několika výjimečných objektů. Nemoc nadále nejtvrději dopadá na starší a zdravotně oslabené lidi a její kontrola nezačíná v ordinaci, ale v technickém stavu, provozu a monitoringu budov. Právě proto už dnes legionella není jen tématem pro mikrobiology nebo hygieniky. Je to téma pro správce budov, facility management, nemocnice, hotely, domovy pro seniory i bytové domy.

Poznámka: měsíční součty v průběžných tabulkách SZÚ udávají 642 případů onemocnění, oficiální roční přehled SZÚ uvádí po pozdější revizi 641.